Literatura

Úryvek z knihy

Kendó

Tři spojené kruhy

kterou můžete obědnávat na

kendokniha@seznam.cz

 

Vyrážecí techniky

Vyrážecí techniky jsem cvičil jen na policii, běžně do tréninkových propozic zařazeny nejsou. Trénuje se nejen technika, jak druhému vyrazit šinai z ruky, ale také reakce toho, který o šinai přišel. Chtěl bych jen zdůraznit, že vyrážecí techniky však nejsou stěžejní částí výcviku v kendu.

K úspěchu je nutné beze zbytku pochopit a umět aplikovat teorii 0-1-0 (viz dále) a bezprostředně před touto technikou nedat nic najevo. Pokud provedeme tuto techniku neúspěšně, zdatný soupeř se okamžitě poučí a druhý pokus nám neumožní, resp. využije jej ve svůj prospěch.


 

Obrazky z knihy
Fotografie: Mistrovství Japonska, 3. 11. 2004.



Závodník vpravo provedl prudký pohyb šinajem doleva, závodník vlevo během toho přišel o svůj šinai. Rychleji zareagoval ten, který šinai ztratil, skočil k boku svého soupeře, který byl situací překvapen a protivníka nedokázal ohrozit (zasáhnout). Útok totiž může pokračovat až do chvíle, než rozhodčí zápas zastaví bez ohledu na to, zda oba drží šinai, nebo ne.

Stejně jako na těchto obrázcích v okamžiku ztráty šinaje je potřeba přiskočit ke svému protivníkovi - tím změníme vzdálenost a znemožníme provedení zásahu. Je možné případně chytit protivníka kolem pasu, rozhodčí zápas přeruší a následuje udělení trestného půl bodu.

V žádném případě se v kendu úchop kolem pasu nedokončuje povalením druhého na zem.

Na vyrážecí techniky jsem se ptal také pana Hirai senseje, dědice a sókeho 10. generace Ten Nen Ri Šin Rjú kendžucu. Za svůj život cvičil celou řadu budó disciplín a jeho názoru si velmi vážím. Učil nás s Janou sekat makiwary, taktiku boje proti jezdci na koni i jak se pohybovat s mečem v pochvě u pasu mezi lidmi někde na tržišti ve městě. Jeho odpověď mne překvapila svou energií - ani na chvíli nezaváhal a měl jsem dojem, že mi to ve své podstatě vysvětloval už tisíckrát. Řekl: "Vyražený šinai je v dnešním kendu svým významem jednoznačně ippon. Avšak dnešní kendó nemá se starým budó nic společného. A jeden z důvodů je právě vyražený šinai. Abych mohl tento názor říct nahlas, musel jsem 50 let denně cvičit keiko. Nakonec jsem k tomu došel a tvrdím, že pokud se hodnotí vyražený šinai v dnešním kendu jako hansoku, tak to je čistý sport a s realitou to nemá co dělat. Kdybychom bojovali se skutečným mečem, na život a na smrt a soupeř by přišel o jeden meč, nastanou jen dvě situace: soupeř neuteče v žádném případě, ty ho zasáhneš a tím ho sto procentně zabiješ. Nebo to nestihneš a on skočí k tobě. Vytáhne kodači, nebo pokud to nestihne, použije nějakou techniku rukama. Buď jak buď - zabije on tebe, protože na tak krátkou vzdálenost s katanou nemáš šanci a zahodit ji nestačíš. V kendu by se tohle mělo odrazit. Podle mého názoru by měl být uznán ippon, když dokážu soupeře zasáhnout - po ztrátě šinaje kamkoli na tělo - anebo rozhodčí neudělí nic, pokud se soupeř dokáže dostat ke mně a chytit mě kolem pasu. Při reálném souboji by totiž následovala nějaká technika - zřejmě z džijúdžicu, a to není zápas kendó."

Pan Osamu Arakawa sensei Ten Nen Ri Šin Rjú kendžucu 3. 1. 2006 řekl: "Po ztrátě meče je nutné odhodit rukavice, jinak se moc techniky z džijúdžicu nedají použít. Co se běžně dělá je chytit ckidare soupeře a zvednout helmu, nebo zespodu chytit dó a vší silou ho nadzvednout. V obou případech se protivník začne dusit, a pokud není s touto technikou seznámený, přirozeně se snaží ze sevření vymanit - to pro něj znamená konec. Ovšem, pokud má dó uvázané pevně (a především dolní šňůry), zvednutí dó nemá žádný efekt a musí se použít jiná technika. Z toho důvodu se rukavice neváží nikdy napevno."

Předchozí dva odstavce se ve své zmínce o rychlém uvolnění rukou (buď odhozením meče anebo sundáním rukavic) v ničem nevylučují. Člověk by to vždy měl aspoň zkusit.


 
 

Autoři

 

 

Autoři

jindrich

Jindřich Ziegelheim (narozen 1974) se kendó věnuje od roku 1989. V současnosti je držitelem 6. danu kendó a 3. danu iaidó. V Japonsku pobýval v letech 1996, 1999 - 2000, 2002, 2004 - 2008 a 2009. Je trojnásobným mistrem ČR (2001, 2004 a 2010). V roce 1996 byl na Mistrovství světa v Maďarsku oceněn titulem "Best Fighting Spirit", v roce 2005 získal titul "Fighting Spirit" na Evropském šampionátu v Bernu. V roce 2009 společně se svou ženou vyhrál turnaj v katách ve Stuttgartu...



jana

Jana Ziegelheimová (narozena 1977) cvičí kendó od roku 1996. Je držitelkou 5. danu kendó. V Japonsku cvičila v letech 2002, 2004 - 2008. Mistrovství ČR vyhrála dvakrát (2012 a 2013). Titul "Fighting Spirit" získala na Evropských šampionátech v Boloni (2001, týmy), v Nantes (2002, týmy) a v Budapešti (2004, jednotlivci). V roce 2009 společně s manželem vyhrála turnaj v katách ve Stuttgartu...


- - - - -
 

Autorem většiny fotografií je Jindřich Ziegelheim, autoři jiných fotografií jsou jmenovitě uvedeni.

Počet stran: 290
Počet fotografií: 150
Datum vydání: leden 2013
Název: Kendó Tři spojené kruhy
Autor: Ing. Jindřich Ziegelheim, Ph.D.
Cena: 490,- Kč
Adresa vydavatele: Mostecká 295, Bílina
ISBN 978-80-260-3082-9

KNIHU MŮŽETE OBĚDNÁVAT NA EMAILOVÉ ADRESE

kendokniha@seznam.cz