Současnost

 

 

Moderní Kendó vznikalo koncem 19. a začátkem 20. století syntézou a standardizací z několika starých škol. Dnešní Kendó používá dvou výcvikových metod - cvičení kata, za použití dřevěných mečů bokkenů nebo pravých mečů, tak i kontaktní cvičení (šinaj Kendó) s bambusovým šinajem a ochrannou výstrojí. Obě tyto metody mají své kořeny ve starých školách (Kendžucu), ze kterých Kendó vychází.

Dnešní Kendó obsahuje spoustu technik seků a bodů, postojů, různé druhy práce nohou a různé útočné techniky a obranné protitechniky a další věci. Pracuje se vzdáleností, načasováním a se spoustou dalších konceptů a metod, které si praktikanti Kendó postupně osvojují a pomocí různých druhů cvičení je dále zlepšují a zdokonalují. Osnova výcviku je komplexní a adept se v ní postupně posouvá od základních prvků k pokročilejším, trénink těla je provázán s mentálním tréninkem.

Kendó je nejen bojové umění, je to též součást tradiční kultury s historickými kořeny. Součástí výcviku jsou tedy i prvky ohledně morálky, filosofie a etikety.

Cílem dnešního Kendó je především výchova člověka a cvičení jeho těla i mysli. Trénink Kendó je dlouhodobý a trvá celý život. Kendó harmonicky rozvíjí člověka jak po fyzické tak především po mentální stránce v duchu filosofie Budó (武道). Staré japonské přísloví praví “Chceš-li býti dobrým šermířem, musíš být dobrým člověkem.“ V tomto moudru je obsažen samotný důvod, proč v dnešní době, kdy k používání mečů není žádný praktický důvod, cvičíme Kendó

zdroj: Wikipedia

foro: SanDóMon a p.Vebersik